TEXT:

Žabák:
Jak se žabák pohádkový
stane princem, kdopak to ví?
Stačí něžné políbení,
a budeme spokojení.

Teta Květa:
Jdeme na to, žabáčku můj,
ukaž bok a nerozumuj,
hned ti tam
pusu dám.

Žabák:
Změna žádná, ú, jé, ú, jé,
tady něco nefunguje!
Teta Květa:
První nezdar, kamarádi,
ten mě přece neodradí.

Teta Květa:
Nefňukej a nastav mi hřbet
polibek tam přistane hned,
líbej líp!
Žabák:
Špatnej vtip!

Žabák:
Zase koukáš na žabáka,
jen abych to neodskákal,
když mě v prince neproměníš,
život bude utrpení.

Žabák:
Chytat mouchy za kalných rán,
bez princezny, nemilován,
achich, ach,
v bažinách.

Teta Květa:
Napotřetí vyjde to už,
kytka, závoj a na rtech růž,
našpul pysky
Žabák:
a zase nic,
z toho by se jeden fakt pic!

Teta Květa:
Princeznička pohádková,
kterou rád bys ochraňoval,
dá ti pusu nejlepší z pus,
držím pěsti, najít ji zkus.

Teta Květa:
Já budu snít o princi svém,
který řekne – tak si mě vem,
chi, chi, chi,
kdoví kdy.