TEXT:

Koumák:
Zručný medvěd
rád by se předved,
brum.

Teta Květa:
Juch, juch, juchy,
já budu mít kuchyň!
Koumák:
Mám plánek v hlavě,
postavím ji hravě,
dobrácký bručoun méďa K.
rád pro každého zamaká.

Koumák:
Otvor na dřez,
to se jeden nadře,
paninka zírá,
malinká škvíra,
že se mezi prkna dostala?
Máš to jako bonus, ó, la, la.

Koumák:
Klepi, klepi
to vidí i slepí,
že když kuchyň stloukám,
třese se i louka,
pak zíraj, jak jsem šikovnej,
a tak se s tím prosím vyrovnej!

Teta Květa:
Do prkýnka,
tohle má být linka?
Ta je děsná,
Aj! probuď mě ze sna!
Všude jinde hezčí měli to,
Koumáku, ty jsi jelito!

Koumák:
Ťuky ťuky
Jde mi vše od ruky!
Teď ještě stolek,
umělecký vzorek.
Teta Květa:
Stůl s takhle divnýma nohama?
Koumák:
Paráda, kdo tohle doma má!

Koumák:
Řízi, řízi,
kousek nohy zmizí.
Teta Květa:
Teď je o dost kratší!
Koumák:
Nevadí, to stačí,
něčím se to potom podloží,
a já se jdu prospat do hloží.

Teta Květa:
Popleta medvěd,
ten se předved,
fakt!