TEXT:

Skřítkové

Oba:
Skřítkové k nám chodí z pohádek,
večer sem a potom nazpátek,
život tě okouzlí, zas poznáš něco z něj,
před usnutím knížku otvírej.

Fidlík:
Jó, kdesi žil skřítek zlej, dělal všem naschvály,
rád ublížil, věčně lhal, děti napálil,
krad v poličkách a spad na něj těžkej foch,
ten, kdo byl zlej, těžko dobře skončit moh.

Violenka:
Jen o kus dál úžasnej skřítek žil,
měl děti rád, pomáhat, to byl jeho cíl,
ten měl se líp, dlouho žil, jakej div,
rád měnil svět, ať je krásnější, než dřív.
Oba:
Skřítkové k nám chodí z pohádek,
večer sem a potom nazpátek,
život tě okouzlí, zas poznáš něco z něj,
před usnutím knížku otvírej.

Fidlík:
Skřítek, co pil lidem krev, byl samá neplecha,
Violenka:
bloud, co se rád posmíval slabším – che, che, cha,
Fidlík:
prej všichni si to tady vypijou,
Violenka
kos sezob ho a každej zpíval jipi jou.

Oba:
Skřítkové k nám chodí z pohádek,
večer sem a potom nazpátek,
život tě okouzlí, zas poznáš něco z něj,
před usnutím knížku otvírej.

Oba až do konce:
V chaloupkách tam v jehličí,
žili skřítkové, co nic neničí,
kolem kvete bez,
jsou tam ještě dnes?
Kdo ví…

Skřítkové k nám chodí z pohádek,
večer sem a potom nazpátek,
život tě okouzlí, zas poznáš něco z něj,
před usnutím knížku otvírej.

Skřítkové k nám chodí z pohádek,
večer sem a potom nazpátek,
vyhýbej se těm zlým, kteří vždycky byli fuj,
a těm dobrým s láskou poděkuj.

Dobrou noc a vklouzni pod deku.