TEXT:

Violenka:
Tak ptám se po sto páté, kam jít mám.
Osud staví před nás zeď – už zase.
Moc chci věřit, že si zazpívám
jednou doma tak jak teď.

Fidlík:
Proč je těžké vrátit klíč k mým snům.
Nejde se mi smát, když moc stýká se.
Chci být šťastný tam, kde máme dům.
Tam chci zpívat si a hrát!

Ref.: Violenka a Fidlík
Když jsi dál, než by sis přál od přátel, co máš rád,
tak zavři oči svý na chvíli.
Srdce řekne ti, co víš, že nikdy neztratíš toho, kdo je kamarád.

Violenka a Fidlík
Ozvěna hned zdvojí stýskání
stejně jako radost, smích – společně.
Ukáže nám cestu svítáním.
Ať je horko nebo sníh.

Ref.:
Když jsi dál, než by sis přál od přátel, co máš rád,
tak zavři oči svý na chvíli.
Srdce řekne ti, co víš, že nikdy neztratíš (toho), kdo je kamarád.

Tak ptám se po sto páté, kam jít mám.
Nejde se mi smát, když moc stýká se.
Už se těším, až si zazpívám.
Cesto, ukaž se!