TEXT:

Profesor:
Vítej,
ve světě plném tajemství.
Nikdo nemá znát to mý ani to tvý.
Vítej,
zde je svět, kde míň je víc.
A úspěch slaví ten, kdo neví nic.

Pikibřík:
Můj svět je plný slov,
vyřčených či zpívaných.
Slova jsou bez osnov,
tančím v rytmu podle nich.

Profesor:
Každý tají to sví…
ať je lékař nebo kněz
své sladké tajemství
nikomu ho nepověz!

Refrén:
Profesor:
M,m,m, jak pravím, mluvit stříbro, mlčet zlato.
M,m,m… zatajím všechno, co by stálo za to.
Pikibřík
M,m,m… nepovím nic, aby to všechny zmátlo.
M,m,m… teď už to vím!

Vítej,
můj svět nemá ti co dát,
není žádným tajemstvím,
že se mám rád.
Vítej,
hledám dokonalost svou
a pak všechny dveře se mi otevřou!

Profesor:
Chuďas anebo snob
ctí posvátnost tajemství.
Umí mlčet jak hrob
a tím utužuje přátelství.

Refrén:
Profesor
M,m,m, jak pravím, mluvit stříbro, mlčet zlato.
M,m,m… zatajím všechno, co by stálo za to.
Pikibřík
M,m,m… nepovím nic, aby to všechny zmátlo.
M,m,m… teď už to vím!

Oba:
M,m,m, jak pravím, mluvit stříbro, mlčet zlato.
M,m,m… zatajím všechno, co by stálo za to.
M,m,m… nepovím nic, aby to všechny zmátlo.
M,m,m… teď už to vím!

Pikibřík:
Vím už, že říct nic – to bývá víc,
a že tajemství má jak rub, tak i líc.